Před zkouškou z odborné způsobilosti koordinátora BOZP na staveništi

Institut koordinátora BOZP na staveništi je v české legislativě uveden od roku 2007. Od té doby zkoušky z odborné způsobilosti k činnostem koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví na staveništi úspěšně absolvovaly tisíce uchazečů. Pokud vás toto povolání zajímá, pak je dobré vědět, co vás čeká ještě před samotnou zkouškou z odborné způsobilosti koordinátora BOZP.

Na základě našich dlouholetých zkušeností bych vás chtěla seznámit s postupem přípravy zkoušek, osvětlím vám podmínky, které musí uchazeč splnit, aby mohl být ke zkoušce pozván a podmínky pro úspěšné splnění zkoušky a získání tak osvědčení o odborné způsobilosti k činnostem koordinátora BOZP na staveništi. Tyto podmínky vycházejí z české legislativy.

Přípravné a vzdělávací kurzy před zkouškou nejsou ze zákona povinné, rozsah a obsah není ze zákona upraven, a proto ne každá společnost je pořádá a organizuje. Ty společnosti, které je mají si rozsah, obsah a formu volí sami. Materiály ke zkoušce (ústní otázky, či okruhy, testové otázky a další) jsou přístupny všem uchazečům před zkouškou v předstihu, a pak už jen záleží na každém, kolik času a energie přípravě ke zkoušce věnuje.

1. Schválení dokladů před zkouškou z odborné způsobilosti koordinátora BOZP

Každý zájemce o zkoušku musí splnit dvě podmínky dle § 10, odst. 2 zákona č. 309/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. A to vzdělání a praxi.

1.1 Technické vzdělání

Před zkouškou musí akreditovaná společnost posoudit, zda uchazeči o zkoušku splňují požadavky na minimálně střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru vzdělání technického zaměření, nebo vysokoškolské vzdělání technického zaměření.

Nejste-li si jisti, zda splňujete technické vzdělání, kontaktujte akreditovanou společnost, u které chcete vykonávat zkoušku, a ta prověří, zda je váš vystudovaný obor posuzován jako technický.

Jak pro zkoušku, tak i pro periodickou zkoušku (opakovanou po 5ti letech) je zapotřebí minimálně maturitní zkouška v oboru vzdělání technického zaměření. Ale co teď? Existuje mnoho možností, jak si technické vzdělání dodělat:

1. studium střední školy technického zaměření (nejlépe střední průmyslové školy stavební) – prezenčně. Klasické studium střední školy v rozsahu 4 let s denní účastí při výuce,
2. studium střední školy technického zaměření (nejlépe střední průmyslové školy stavební) – dálkově. Pokud již uchazeč složil maturitní zkoušku v minulosti, skládá maturitní zkoušku pouze z odborných předmětů. Studium je dálkového charakteru a trvá cca 2 roky (dle požadavků konkrétní střední školy),
3. vykonání jednotné maturitní zkoušky dle školského zákona (podrobné informace naleznete v příštím článku),
4. studium vysoké školy technického zaměření.

1.2 Praxe

K  technickému vzdělání musí uchazeč také doložit, že má praxi v oboru – příprava nebo realizace staveb v potřebné délce:

• U SŠ s maturitou se jedná o 3 roky v oboru příprava nebo realizace staveb.
• U stavební VŠ stačí 1 rok v oboru příprava nebo realizace staveb

A jakým způsobem má být daná praxe potvrzena? Koordinátor BOZP může být jak v zaměstnaneckém poměru tak i osobou samostatně výdělečně činnou. Jak tedy správně doložit praxi?

Zaměstnanec – využije formulář vydaný Ministerstvem práce a sociálních věcí (většinou zasílá akreditovaná organizace, nebo je přímo ke stažení na jejich webových stránkách). V tomto formuláři zaměstnavatel potvrdí zaměstnanci vykonanou praxi v daném rozsahu (min 3 roky u SŠ, nebo 1 rok u stavební VŠ) a také v daném oboru.

OSVČ – osoba samostatně výdělečně činná, musí doložit potvrzení odběratelů služeb koordinátora, např. formou referenčních listů (kde je uveden název a časový rozsah stavby, vč. uvedení na jakou službu je referenční list vydáván). Nemá-li uchazeč o zkoušku referenční listy ze svých zakázek, doloží kopie smluv (stačí strana se smluvními stranami, délka trvání smlouvy-termíny, předmět smlouvy, a podpisová strana), ze kterých je jasně doložitelné, že vykonával na základě těchto smluv činnost při přípravě a realizaci staveb v požadované délce.

Existují případy, kdy bývalý zaměstnavatel, který by mohl praxi uchazeči potvrdit, zanikl. Tyto případy jsou velmi ojedinělé a řeší se tedy individuálně.

Po splnění těchto dvou kritérií a zaslání přihlášky ke zkoušce a v případě periodické zkoušky také kopie „starého“ osvědčení, je možné s uchazečem začít domlouvat termín zkoušky. Bez doložení kopie „starého“ osvědčení se uchazeč o zkoušku musí zúčastnit zkoušky základní.

Závěrem nutno podotknout, že praxi není v žádném případě radno podceňovat. Na staveništích hrozí značná rizika. Staveniště dlouhodobě patří mezi pracoviště s nejvyšší mírou výskytu pracovních úrazů, zejména potom těch vážných a smrtelných!

2. Schválení plánu BOZP před zkouškou z odborné způsobilosti koordinátora BOZP

Před termínem zkoušky (cca 15 dní, může se lišit u akreditovaných organizací dle Zkušebního řádu) musí uchazeč zaslat zpracovaný plán BOZP ke zkoušce k posouzení. Tento plán BOZP musí být zpracován dle požadavků akreditované společnosti, ale především dle přílohy č. 6 k NV 591/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Je potřeba si uvědomit, že novela zákona č. 309/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů je platná od 1. května 2016 a vztahuje se také na obsah plánu BOZP (uvedený již ve zmíněné příloze). Z kontrol Ministerstva práce a sociálních věcí vyplývá, že striktně trvají na zpracování plánu BOZP dle této přílohy. Zasláním plánu BOZP, který neodpovídá příloze č. 6 k NV 591/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, se uchazeč vystavuje riziku, že mu bude plán BOZP vrácen k přepracování a doplnění. Pokud takto neučiní ve stanoveném termínu, není možné, aby se zúčastnil zkoušky v jím vybraném termínu bez schváleného plánu BOZP akreditovanou organizací.

Každá akreditovaná organizace má schválený maximální počet uchazečů, které může pozvat ke zkoušce/periodické zkoušce v jednom dni. Pokud plánujete účast u zkoušky, informujte o této skutečnosti akreditovanou organizaci v dostatečném předstihu, aby vám mohla zajistit místo ve vámi zvolený termín.