Bezpečnost práce brigádníků - co vše si ohlídat?

Brigádníci, tedy zaměstnanci, pracující na základě dohody o provedení práce (DPP) nebo dohody o pracovní činnosti (DPČ), jsou často z pohledu bezpečnosti práce zanedbávanou skupinou zaměstnanců. Přesto rizika, která jim hrozí, jsou stejná, jako rizika pro pro stále zaměstnance a podobně je tomu i s požadavky právních předpisů. Bezpečnost práce brigádníků tedy rozhodně není něčím, co byste měli obcházet či zanedbávat, ale právě naopak. Tento článek vás provede vašimi základními povinnostmi ve vztahu k BOZP.

1. Pracovnělékařské prohlídky u brigádníků

V určitých případech se i brigádníci musejí podrobit vstupní pracovnělékařské prohlídce a to dokonce u vašeho smluvního poskytovatele pracovnělékařských služeb (“firemního lékaře”).

Uchazeč o zaměstnání, který má být zaměstnán na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, se vstupní lékařské prohlídce musí podrobit, pokud je pro práci, kterou má vykonávat, splněna některá z následujících podmínek:

1. práce je riziková (kategorie 2R, 3 nebo 4);
2. součástí práce je riziko ohrožení zdraví;
3. pro výkon práce jsou podmínky zdravotní způsobilosti stanoveny
   • vyhláškou č. 79/2013 Sb. (zejména příloha č. 2),
   • jinými právními předpisy.

Jednotlivé podmínky jsou vysvětleny níže v podkapitolách.

Vstupní pracovnělékařská prohlídka musí být provedena u smluvního poskytovatele pracovnělékařských služeb a nemůže ji provést registrující poskytovatel uchazeče o zaměstnání (“obvodní lékař”).

Výstupem vstupní pracovnělékařské prohlídky je lékařský posudek s posudkovým závěrem.

Vstupní lékařskou prohlídku hradí osoba ucházející se o zaměstnání. Zaměstnavatel osobě ucházející se o zaměstnání vstupní lékařskou prohlídku uhradí, jestliže s ní uzavře pracovněprávní nebo obdobný vztah. Lze se vzájemně dohodnout jinak.

1.1 Riziková práce

Rizikové práce jsou práce kategorií 2R, 3 a 4.

Všechny práce musejí být zařazeny do kategorií a to na základě vyhodnocení 13 rizikových faktorů pracovních podmínek.

Rizikové práce musejí být schváleny místně příslušnou krajskou hygienickou stanicí, resp. zaměstnavatel na základě vyhodnocení rizikových faktorů vypracuje návrh na zařazení prací do kategorií a tento předá hygienické stanici.

Zajímají-li vás podrobnosti ke kategorizaci prací, navštivte např. tento článek: Kategorizace prací – vysvětlení a praktické tipy k zařazování.

1.2 Rizika ohrožení zdraví

Je-li součástí práce brigádníka některé z níže uvedených rizik ohrožení zdraví, musí se podrobit vstupní pracovnělékařské prohlídce u smluvního poskytovatele pracovnělékařských služeb.

Riziko ohrožení zdraví
Práce ve školách a školských zařízeních podle školského zákona
Práce ve zdravotnictví
Práce v zařízeních sociálních služeb včetně poskytování sociálních služeb ve vlastním sociálním prostředí osob, a práce v dalších zařízeních obdobného charakteru
Činnosti epidemiologicky závažné
Obsluha jeřábů, opraváři jeřábů, vazači jeřábových břemen, obsluha zdvihacích ramen
Obsluha transportních zařízení včetně výtahů a zakladačů
Obsluha důlních těžních strojů
Obsluha stavebních strojů
Obsluha a řízení motorových a elektrických vozíků a obsluha vysokozdvižných vozíků
Řízení motorových vozidel s výjimkou řidičů podle § 87 odst. (1) zákona č. 361/2000 Sb., úz, pokud je tato činnost vykonávána jako obvyklá součást výkonu práce nebo jsou do místa výkonu práce přepravovány další osoby, pokud je práce zaměstnance zařazena do kategorie 1
Řízení motorových vozidel s výjimkou řidičů podle § 87 odst. (1) zákona č. 361/2000 Sb., úz, pokud je tato činnost vykonávána jako obvyklá součást výkonu práce nebo jsou do místa výkonu práce přepravovány další osoby, pokud je práce zaměstnance zařazena do kategorie 2, 2R, 3 nebo 4.
Obsluha řídicích center a velínů velkých energetických zdrojů včetně jaderných a chemických provozů, při jejichž havárii by mohlo dojít k ohrožení zaměstnanců či obyvatelstva a k závažným ekologickým následkům
Nakládání s výbušninami
Opravy tlakových nádob a kotlů
Obsluha kotlů s výkonem alespoň jednoho kotle 50 kW a větším a kotelen se součtem jmenovitých tepelných výkonů kotlů větším než 100 kW
Obsluha tlakových nádob stabilních a tlakových stanic technických plynů
Obsluha a opravy turbokompresorů, chladicích zařízení nad 40000 kcal (136360 kJ)
Obsluha a opravy vysokonapěťových elektrických zařízení
Práce na elektrických zařízeních podle jiného právního předpisu (vyhláška č. 50/1978 Sb., úz)
Práce v hlubinných dolech
Práce ve výškách a nad volnou hloubkou, pokud je jiným právním přepisem stanoveno použití osobních ochranných prostředků proti pádu
Práce záchranářů s výjimkou zdravotnických záchranářů
Práce v klimaticky a epidemiologicky náročných oblastech zahraničí
Hlasová zátěž
Noční práce
Další práce nebo činnosti s rizikem ohrožení zdraví, které stanoví v rámci prevence rizik, v případech, kdy nelze tato rizika odstranit, zaměstnavatel ve spolupráci s poskytovatelem pracovnělékařských služeb

1.3 Stanovení zdravotních podmínek pro výkon práce právními předpisy

Níže jsou uvedeny právní předpisy a k nim se vztahující profese, práce nebo rizikové faktory.

Zaměstnanci těchto profesí nebo profesí, které s rizikovými faktory přicházejí do kontaktu, byť pracují na základě DPP či DPČ, musejí absolvovat pracovnělékařskou prohlídku u smluvního poskytovatele pracovnělékařských služeb.

1.3.1 Rizikové faktory uvedené v příloze č. 2, vyhlášky č. 79/2013 Sb.

Je-li součástí práce brigádníka některý z níže uvedených rizikových faktorů, musí se podrobit vstupní pracovnělékařské prohlídce u smluvního poskytovatele pracovnělékařských služeb.

Další požadavky na periodické prohlídky stanovené přílohou č. 2, části I, vyhlášky č. 79/2013 Sb.
CHEMICKÉ FAKTORY (obecně)
Práce s chemickými látkami
Látky s pozdním účinkem karcinogenním a mutagenním - karcinogeny kategorie 1 a 2 nebo kategorie 1A a 1B a mutageny kategorie 1 a 2 nebo kategorie 1A a 1B
Látky toxické pro reprodukci kategorie 1 a 2 nebo kategorie 1A a 1B
CHEMICKÉ FAKTORY (vybrané)
Olovo a jeho sloučeniny (se zvláštním zřetelem na C a R)
Rtuť a její sloučeniny
Arzén a jeho sloučeniny (se zvláštním zřetelem na C a R)
Antimon a jeho sloučeniny
Beryllium a jeho sloučeniny (se zvláštním zřetelem na C)
Kadmium a jeho sloučeniny (se zvláštním zřetelem na C, M a R)
Chróm a jeho VI-mocné sloučeniny (se zvláštním zřetelem na C a R)
Mangan a jeho sloučeniny
Nikl a jeho sloučeniny (se zvláštním zřetelem na C a R)
Fosfor a jeho sloučeniny
Vanad a jeho sloučeniny
Fluór a jeho anorganické a organické sloučeniny (se zvláštním zřetelem na sloučeniny, které jsou C, M a R)
Chlór a jeho anorganické sloučeniny (například chlornany, chlorečnany, kyselina chloristá)
Ostatní halogeny a jejich sloučeniny (například bróm, brómované uhlovodíky - monobromomethan, 1,2, dibromethan, bromoform, dibromomethan, jód)
Zinek a jeho sloučeniny, které nemají žádnou nebezpečnou vlastnost pro člověka
Měď a její sloučeniny
Oxid uhelnatý u prací zařazených do kategorie 4 (se zvláštním zřetelem na R)
Oxidy dusíku a ozón
Oxidy síry
Kyanovodík a kyanidy
Izokyanáty bez ohledu na kategorii práce
Fosgen
Borany (hydridy boru - například diboran, pentaboran, dekaboran)
Sirouhlík
Sirovodík a sulfidy (sirníky)
Amoniak a ty hydroxidy, které představují riziko při inhalační expozici
Halogenované uhlovodíky
Uhlovodíky
Alkoholy
Glykoly (ethylenglykol, diethylenglykol, hexylenglykol, 1,4 butanediol)
Étery
Aldehydy
Akrylonitril a jiné nitrily (například acetonitril, propannitril, malononitril, adiponitril) (se zvláštním zřetelem na C)
Alifatické nitroderiváty (například nitromethan, trinitromethan, tetranitromethan, nitroethan, nitropropan)
Alifatické amidy (například akrylamid a dimethylformamid) (se zvláštním zřetelem na ty, které jsou klasifikovány jako C, M a R)
Benzen (se zvláštním zřetelem na C a M)
Homology benzenu (například toluen, xylen, ethylbenzen, trimethylbenzeny,kumen (isopropylbenzen))
Naftalen a jeho homology (například methylnaftalen, tetralin, dekalin)
Styren (vinylbenzen) a divinylbenzen a styrenoxid (se zvláštním zřetelem na C a M, pokud některá z těchto sloučenin má tuto klasifikaci)
Fenol a jeho homology (například krezol, katechol, resorcinol, hydrochinon) nebo halogenované deriváty (pentachlorfenol)
Aromatické nitro sloučeniny (například nitrobenzen, nitrotolueny, dinitrobenzeny, dinitrotolueny, trinitrotoluen, dinitrofenol, trinitrofenol (kyselina pikrová), dinitro-o-krezol, dinitrochlorbenzen) (se zvláštním zřetelem na C, M a R, pokud některá z těchto sloučenin má tuto klasifikaci)
Aromatické amino sloučeniny (například anilín, p-toluidin, m-toluidin, benzidin a jeho soli, dichlorbenzidin a jeho soli, 2-naftylamin, 4-aminobifenyl a jeho soli, o-toluidin (se zvláštním zřetelem na C, M a R, pokud některá z těchto sloučenin má tuto klasifikaci)
Polychlorované bifenyly, dibenzodioxiny (například 2,3,7,8-TCDD) a dibenzofurany (se zvláštním zřetelem na C)
Polycyklické aromatické uhlovodíky (například benzo(a)pyren, benzo(a)anthracen, benzo(e)acefenanthrylen, benzo(j)fluoranthen, benzo(k)fluoranthen, dibenzo(a,h) anthracen, chrysen, benzo(e)pyren) (se zvláštním zřetelem na C)
Syntetické pyretroidy (například permethrin, cypermethrin, tetramethrin, deltamethrin)
Dipyridily (diquat, paraquat)
Karbamátové insekticidy (například inhibitory AChE - aldicarb, carbofuran, methomyl, bendiocarb, carbaryl, pirimicarb) (se zvláštním zřetelem na C, pokud některá z těchto sloučenin má tuto klasifikaci)
Sloučeniny kovů platinové skupiny (platina, osmium)
Thalium a jeho sloučeniny
Baryum a jeho rozpustné sloučeniny
Sloučeniny cínu (se zvláštním zřetelem na R, pokud některá z těchto sloučenin má tuto klasifikaci)
Sloučeniny selenu a teluru
Uran a jeho sloučeniny
Estery kyseliny dusičné (například nitroglycerin, dinitroglykol, pentrit, propylenglykoldinitrat,)
Anorganické a organické kyseliny
Ethylenoxid (oxiran) a epichlorhydrin (1-chlor-2,3-epoxypropan; chlórmethyloxiran) (se zvláštním zřetelem na C a M)
Halogenované alkylethery a arylethery (například bis(chlormetyl)ether a chlorometylmethylether) (se zvláštním zřetelem na C)
Cytostatika (se zvláštním zřetelem na C)
FYZIKÁLNÍ FAKTORY
Ionizující záření
Elektromagnetické záření, včetně laserů
Tepelná zátěž
Tepelné záření, které může způsobit zákal čočky
Hluk
Atmosférický přetlak
Atmosférický podtlak (hypobarie)
Vibrace s přenosem na horní končetiny
Celkové vibrace a vibrace přenášené zvláštním způsobem
Chladová zátěž
FAKTORY FYZICKÉ ZÁTĚŽE
Celková fyzická zátěž
Nepřijatelné pracovní polohy
Lokální svalová zátěž končetin
FAKTORY PSYCHOSENZORICKÉ ZÁTĚŽE
Zraková zátěž
Psychická zátěž
ŠKODLIVINY PŮSOBÍCÍ PROFESIONÁLNÍ NEMOCI DÝCHACÍCH CEST, PLIC, POHRUDNICE A POBŘIŠNICE
Prach s fibrogenním účinkem, možným fibrogenním a karcinogenním účinkem
Prach s převážně nespecifickým účinkem
Svařování elektrickým obloukem s ohledem na inhalační expozici
Krátkodobé produkty přeměny radonu (s přihlédnutím k vlivu dlouhodobých produktů přeměny uran-radiové řady)
Koksárenské plyny a zplyňování uhlí
Prachy tvrdých dřev (břízy, buku, bílého ořechu, dubu, habru, jasanu, javoru, jilmu, kaštanu, lípy, olše, ořešáku vlašského, platanu, švestky, topolu, třešně a dalších dřev uvedených v části A tabulky č. 4 vysvětlivce písm. b) přílohy č. 3 k nařízení vlády o ochraně zdraví zaměstnanců při práci
Alergeny a iritancia vyvolávající bronchiální astma a alergickou rinitidu - vysokomolekulární, nízkomolekulární alergeny a látky vyvolávající exogenní alergickou alveolitidu
Prach s převážně dráždivým účinkem - textilní, živočišný, rostlinný, pryskyřic, PVC a další látky obdobného účinku
FYZIKÁLNÍ, CHEMICKÉ NEBO BIOLOGICKÉ FAKTORY, KTERÉ ZPŮSOBUJÍ KOŽNÍ NEMOCI
Faktory, které způsobují maligní nádory kůže (sluneční záření, umělé UV záření)
Faktory, které způsobují kožní nemoci nenádorové povahy
BIOLOGICKÉ FAKTORY
Tuberkulóza
Virové hepatitidy
Syndrom získané imunodeficience (AIDS)
Ostatní infekční nemoci
Tropické infekční a parazitární nemoci

1.3.2 Profese a práce, pro které je zdravotní způsobilost stanovena jinými právními předpisy

Níže jsou uvedeny právní předpisy a s nimi související práce a profese, pro které jsou stanoveny podmínky zdravotní způsobilosti. Pokud budou brigádníci některou z těchto prací vykonávat, musejí se podrobit vstupní pracovnělékařské prohlídce u smluvního poskytovatele pracovnělékařských služeb.

1.3.3 Nebezpečné chemické látky a směsi

• Vyhláška č. 284/2016 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o pyrotechnice
  • osoba zacházející s pyrotechnickými výrobky kategorie P2, T2 nebo F4.
• Vyhláška č. 91/1993 Sb., k zajištění bezpečnosti práce v nízkotlakých kotelnách
  • topiči nízkotlakých kotelen.
• Zákon č. 263/2016 Sb., atomový zákon
  • radiační pracovníci.
• Vyhláška č. 450/2005 Sb., o náležitostech nakládání se závadnými látkami a náležitostech havarijního plánu, způsobu a rozsahu hlášení havárií, jejich zneškodňování a odstraňování jejich škodlivých následků
  • odborně způsobilá osoba pro provádění, organizování, řízení a vyhodnocování zkoušek těsnosti.
• Zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů
  • odpovědná osoba která zachází s návykovými látkami.

1.3.4 Zdravotnické obory

• Zákon č. 96/2004 Sb., zákon o nelékařských zdravotnických povoláních
  • zdravotnický pracovník.
• Zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta
  • lékař;
  • zubní lékař;
  • farmaceut.

1.3.5 Doprava

• Vyhláška č. 77/1965 Sb., o výcviku, způsobilosti a registraci obsluh stavebních strojů
  • obsluha stavebních strojů.
• Zákon č. 61/2000 Sb., o námořní plavbě
  • velitele námořní jachty.
• Vyhláška č. 112/2015 Sb.,o odborné a zdravotní způsobilosti členů posádky lodě, průkazech způsobilosti, námořnických knížkách a kapitánském slibu
  • kapitáni plavidel;
  • palubní důstojníci;
  • palubní posádky;
  • osoby zařazené k výkonu navigační strážní služby;
  • osoby zařazené k výkonu hlídkové služby;
  • strojní strážní služby;
  • strojní posádky.
• Vyhláška č. 42/2015 Sb., o způsobilosti osob k vedení a obsluze plavidel
  • vůdce plavidla;
  • člen posádky.
• Zákon č. 266/1994 Sb., o drahách
  • strojvedoucí.
• Zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví
  • uchazeči o pilotní průkaz;
  • piloti.

1.3.6 Profese zajišťující bezpečnost a požární ochranu

• Nařízení vlády č. 352/2003 Sb., o posuzování zdravotní způsobilosti zaměstnanců jednotek hasičských záchranných sborů podniků a členů jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí nebo podniků
  • uchazeč o zaměstnání v jednotce hasičského záchranného sboru podniku;
  • zaměstnanec právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby, který činnost v jednotce hasičského záchranného sboru podniku vykonává jako svoje zaměstnání;
  • člen jednotky sboru dobrovolných hasičů obce;
  • člen jednotky sboru dobrovolných hasičů podniku.
• Vyhláška č. 444/2008 Sb., o zdravotní způsobilosti uchazeče o zaměstnání strážníka, čekatele a strážníka obecní policie
  • uchazeč o zaměstnání strážníka;
  • čekatel;
  • strážník.
• Vyhláška č. 493/2002 Sb., o posuzování zdravotní způsobilosti k vydání nebo platnosti zbrojního průkazu a o obsahu lékárničky první pomoci provozovatele střelnice
  • osoby, kterým je vydáván zbrojní průkaz;
  • osoby, které jsou držitelé zbrojních průkazů skupin D nebo F.
• Vyhláška č. 244/2002 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti
  • myslivecká stráž.
• Vyhláška č. 101/1996 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o opatřeních k ochraně lesa a vzor služebního odznaku a vzor průkazu lesní stráže
  • lesní stráž.

1.3.7 Další profese

Podmínky zdravotní způsobilosti jsou zvláštními právními předpisy dále upraveny zejména pro bezpečnostní sbory ČR a zaměstnance, kteří konají hornické a související činnosti.

Zdravotní způsobilost ke konkrétní práci je základním předpokladem pro bezpečnost práce brigádníků.

2. Před zahájením práce

Podrobil-li se uchazeč o zaměstnání úspěšně vstupní pracovnělékařské prohlídce s kladným závěrem, pokud tedy tato povinnost vznikla, po podpisu DPP či DPČ musí následovat, z hlediska BOZP, zejména proškolení, poskytnutí osobních ochranných pracovních prostředků, pokud je to na základě vyhodnocení rizik nutné a zajištění kontroly dodržování bezpečnostních opatření ze strany brigádníka. Bez toho nikdy nebude bezpečnost práce brigádníků na dostatečné úrovni a bude hrozit vznik pracovního úrazu.

2.1 Školení BOZP

Zaměstnavatel musí všem zaměstnancům zajistit školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které doplňují jejich odborné předpoklady a požadavky pro výkon práce, které se týkají jimi vykonávané práce a vztahují se k rizikům, s nimiž může přijít zaměstnanec do styku na pracovišti, na kterém je práce vykonávána.

Zaměstnavatel je dále povinen zajistit brigádníkům podle potřeb vykonávané práce dostatečné a přiměřené informace a pokyny o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci podle tohoto zákona a podle zvláštních právních předpisů, zejména formou seznámení s riziky, výsledky vyhodnocení rizik a s opatřeními na ochranu před působením těchto rizik, která se týkají jejich práce a pracoviště.

Kromě základních právních předpisů by v obsahu školení rozhodně neměli chybět:

• pracovní postupy;
• návody k obsluze svěřených strojů, technických zařízení, přístrojů, nářadí a technického vybavení;
• bezpečnostní listy nebezpečných chemických látek a směsí;
• interní relevantní dokumentace BOZP.

2.2 Školení o požární ochraně

Z hlediska požární ochrany, dle zákona o požární ochraně, se školení zabezpečuje pouze v případě zaměstnanců, kteří vykonávají nebo přicházejí do kontaktu s činnostmi se zvýšeným nebo vysokým požárním nebezpečím.

Pokud tyto činnosti provozujete, musíte mít zajištěnou odborně způsobilou osobu nebo technika požární ochrany. Tato osoba musí vypracovat dokumentaci požární ochrany a zajistit proškolení vedoucích zaměstnanců o požární ochraně, kteří dále mohou školit ostatní zaměstnance.

Pokud tedy provozujete činnosti bez zvýšeného požárního nebezpečí, nemusíte zaměstnance dle zákona o požární ochraně školit. To ale neznamená, že byste problematiku požární ochrany mohli zcela vynechat. Základní zásady zmiňte při školení BOZP.

2.3 Poskytování osobních ochranných pracovních prostředků (OOPP)

Osobní ochranné pracovní prostředky jsou ochranné prostředky, které musí

• chránit zaměstnance před riziky,
• nesmí ohrožovat zdraví zaměstnanců,
• nesmí bránit při výkonu práce a 
• musí splňovat požadavky stanovené předpisy Evropské unie (lze poskytovat pouze certifikované OOPP).

Zaměstnavatel je povinen vyhodnotit rizika pro výběr a použití osobních ochranných pracovních prostředků, na základě tohoto vyhodnocení vypracovat seznam poskytovaných OOPP a dle seznamu OOPP dále přidělovat zaměstnancům.

Vůbec zde nehraje roli, zda zaměstnanec pracuje na základě DPP, DPČ nebo pracovní smlouvy. Pokud práce vyžaduje používání OOPP, má na ně brigádník nárok.

OOPP se zaměstnancům poskytují vždy bezplatně!

Pokud běžný oděv při práci podléhá nadměrnému znečištění nebo opotřebení, poskytuje se také pracovní oděv nebo obuv!

Poskytování vhodných OOPP je pro bezpečnost práce brigádníků často zcela zásadním předpokladem, věnujte proto této oblasti náležitou pozornost a péči.

2.4 Kontroly dodržování bezpečnostních opatření brigádníkem

Zaměstnavatel je povinen přizpůsobovat opatření měnícím se skutečnostem, kontrolovat jejich účinnost a dodržování a zajišťovat zlepšování stavu pracovního prostředí a pracovních podmínek.

Kontrolujte, že brigádník všechna bezpečnostní opatření, se kterými jste jej seznámili, respektuje. Zejména si ohlídejte, že dodržuje stanovené bezpečné pracovní postupy a používá stanovené osobní ochranné pracovní pomůcky. Ideálně o tom veďte prokazatelné záznamy. Pořizujte záznamy také o kontrolách, při nichž nebyly pochybení zjištěny.