V současné těžké době, kdy vláda rozhodla o uzavření restauračních provozů, se spousta provozovatelů nevzdává a snaží se svá jídla prodávat prostřednictvím rozvozů. Za tímto účelem buď navážou spolupráci s některou profesionální rozvozovou firmou nebo rozvoz řeší pomocí vlastního zaměstnance. A právě na druhou možnost, z pohledu BOZP, se v tomto článku zaměříme.
Udělat z číšníka či servírky rozvozového řidiče restaurace, dle českých právních předpisů, není úplně snadné. Podcenit opatření BOZP, vzhledem k vysoké rizikovosti řízení, se zaměstnavateli rozhodně vyplatit nemusí!
1. Zdravotní způsobilost řidiče
U zaměstnanců, kteří budou provádět rozvoz pokrmů, je tato činnost vykonávána jako obvyklá součást výkonu práce. O tom není pochyb. To znamená, že tato činnost je tzv. rizikem ohrožení zdraví, dle bodu 5., části II, přílohy č. 2, vyhlášky č. 79/2013 Sb., a zaměstnanec se musí podrobit pracovnělékařské prohlídce u smluvního poskytovatele pracovnělékařských služeb zaměstnavatele.
V tomto případě není možná prohlídka u obvodního lékaře.
Vstupní pracovnělékařská prohlídka je nutná i v případě, že jde o zaměstnance, který už u zaměstnavatele dlouhodobě pracuje, např. o číšníka či servírku a který se již vstupní nebo periodické pracovnělékařské prohlídce podrobil. Jde o nové riziko práce, ke kterému musí být ověřena zdravotní způsobilost.
1.1 Kategorizace práce
Vstupní pracovnělékařská prohlídka se provádí s ohledem na kategorizaci práce. Pokud je práce – rozvoz pokrmů – u zaměstnavatele prací novou, pak ji zaměstnavatel nejprve musí zařadit do kategorií. Práce se do kategorií zařazují z hlediska 13 rizikových faktorů pracovních podmínek, jako je např. hluk, pracovní polohy, fyzická zátěž, zátěž chladem apod. Kategorie jsou celkem čtyři. Práce kategorie 1 jsou nejméně rizikové, práce kategorie 4 jsou nejrizikovější. Práce kategorií 3 a 4 jsou tzv. pracemi rizikovými.
O kategorizaci se zpracuje dokumentace. V případě prací kategorie 2, se tato dokumentace oznamuje místně příslušné krajské hygienické stanici, v případě prací rizikových, tj. kategorie 3 a 4, je nutné toto zařazení hygienické stanici pouze navrhnout a dále čekat na jejich vyjádření.
Mohli by vás zajímat tyto články:
- Kategorizace prací – vysvětlení a praktické typy k zařazování
- Kategorizace prací – aneb proč ji nikdo nemá rád
2. Identifikace nebezpečí a vyhodnocení rizik práce
Jde-li u zaměstnavatele o novou práci, neměl by zaměstnavatel opomenout svou zákonnou povinnost identifikovat nebezpečné činitele této práce a vyhodnotit rizika, která z nich pro zaměstnance vyplývají.
Největším problémem může být zejména zajištění nákladu ve vozidle a dále provádění vykládky, kdy bude řidič, např. i za tmy, vystupovat do pozemní komunikace. Vhodným opatřením tak může být např. reflexní vesta nebo jiný reflexní oděv či doplněk.
Více o této problematice se můžete dočíst v článku: “Řízení pracovních rizik v praxi a doporučený postup.“
3. Osobní ochranné pracovní prostředky
Na základě vyhodnocení rizik práce vám může vzejít požadavek na vybavení zaměstnance osobními ochrannými pracovními prostředky. Těmito mohou být zejména:
- ochranné pracovní brýle proti slunečnímu záření (proti riziku oslnění a následného přehlédnutí se při řízení);
- zimní pracovní oděv;
- reflexní vesta nebo jiný oděv splňující požadavek na vysokou viditelnost;
- pracovní rukavice (pro případ odstranění poruchy, např. výměny kola).
Přečtěte si více v článku: “Osobní ochranné pracovní prostředky (OOPP) – jak je správně poskytovat.“
4. Odborná způsobilost řidiče
Pokud budeme předpokládat rozvoz pokrmů osobním vozidlem nebo malým nákladním vozidlem, pak se na řidiče nevztahuje požadavek na zdokonalování odborné způsobilosti řidičů a postačí jen školení o právních a ostatních předpisech k zajištění BOZP organizované zaměstnavatelem.
Mezi ostatní předpisy dle zákoníku práce patří také dopravní předpisy. Školení by tak mělo kromě obecně závazných předpisů, obsahovat seznámení s:
- místními podmínkami (kde parkovat, kde a jak bezpečně provádět nakládku / vykládku, jak zajistit náklad ve vozidle, doba řízení, doba čerpání bezpečnostních přestávek, vedení evidence o době řízení apod.)
- návodem k obsluze vozidla;
- předpisy upravujícími bezpečnost provozu na pozemních komunikacích.
Školení si může zaměstnavatel provést svépomoci nebo může využít služeb některého z poskytovatelů služeb BOZP. O školení musí existovat prokazatelný záznam. Zejména kdo byl školen, kým byl školen a o čem byl proškolen.
Školení musí být ukončeno ověřením znalostí. To může být provedeno např. formou zkušebního testu.
Základním předpokladem samozřejmě je, že zaměstnanec bude držitelem řidičského oprávnění skupiny B nebo “vyšší.”
5. Požadavky na vozidlo a jeho provoz
Vozidlo musí být samozřejmě v řádném technickém stavu, vybaveno povinnou výbavou a dokumentací (osvědčení o registraci vozidla, doklad o pojištění – zelená karta).
Zaměstnanec – řidič musí být prokazatelně seznámen s obsluhou vozidla, ideálně obeznámen s návodem k obsluze vozidla výrobce.
Zaměstnavatel má dále za povinnost vypracovat tzv. místní provozní bezpečnostní předpis pro provoz dopravních prostředků (§ 3, nařízení vlády č. 168/2002 Sb.) a zejména zajistit, aby zaměstnanec vedl denní evidenci o době řízení a době čerpání bezpečnostních přestávek. Evidence se vede v listinné formě nebo technickým zařízením. Listinnou formu je vhodné spojit s knihou jízd, která slouží zejména pro finanční účely.
V denní evidenci o době řízení a době čerpání bezpečnostních přestávek je ideální uvádět:
- čas odjezdu;
- čas příjezdu;
- čas zahájení bezpečnostní přestávky;
- čas ukončení bezpečnostní přestávky.
5.1 Maximální doba řízení a bezpečnostní přestávky
Zaměstnavatel je dále povinen zajistit, aby zaměstnanec – řidič nepřekročil maximální dobu řízení, která činí 4,5 hodiny.
Za dobu řízení se považuje i přerušení řízení na dobu kratší než 15 minut.
Nejpozději po uplynutí maximální doby řízení musí být řízení přerušeno bezpečnostní přestávkou v trvání nejméně 30 minut, nenásleduje-li nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami nebo nepřetržitý odpočinek v týdnu. Bezpečnostní přestávka může být rozdělena do dvou částí v trvání nejméně 15 minut zařazených do doby řízení.
Během bezpečnostní přestávky nevykonával žádnou činnost vyplývající z jeho pracovních povinností, kromě dozoru na vozidlo a jeho náklad. Bezpečnostní přestávky a přestávky na jídlo a oddech se mohou slučovat; přestávky se neposkytují na začátku a na konci pracovní doby.
6. Dopravní nehoda jako pracovní úraz
Dopravní nehoda může být pracovním úrazem!
V případě pracovního úrazu má zaměstnavatel zejména následující povinnosti:
- zajistit evidenci úrazu v knize úrazů;
- zajistit vyšetření úrazu;
- v případě pracovních úrazů s pracovní neschopností zaměstnance déle než 3 dny:
- ohlášení úrazu;
- sepsání a odeslání záznamu o úrazu;
- dle potřeby sepsání a odeslání záznamu o úrazu – hlášení změn;
- zajistit odškodnění úrazu.
Splnění všech výše v tomto článku uvedených požadavků, je základním předpokladem pro zajištění hladkého průběhu odškodnění pracovního úrazu ze stran pojišťoven.
Podrobný návod, jak postupovat při pracovním úrazu, naleznete v článku: “Postup při pracovním úrazu – návod krok za korkem.“
Autor článku
Podnikající fyzická osoba Autor projektu BOZPforum.cz Motto: Kdybych dělal jen to, co umím, tak bych neuměl nikdy nic!
Čtěte dál k tématu
Vybráno podle štítků, rubriky a slov v titulku.
Pozor na "brigádníky" v gastro provozu!28. 5. 2022, 4 min čtení
Budeme si nová auta vybírat podle vzrůstu?26. 5. 2021, 3 min čtení
Bezpečnostní požadavky na dveře - co jste možná nevěděli!8. 4. 2021, 3 min čtení
Online školení řidičů firemních vozidel - "referentů"18. 1. 2021, 2 min čtení