Nenápadný, avšak zásadní důsledek nového zákona o VTZ

Za 10 měsíců, tedy 1. července 2022 nabyde účinností zákon č. 250/2021 Sb., o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení a o změně souvisejících zákonů. Zákon přináší celou řadu zásadních změn pro oblast elektrických, tlakových, plynových a zdvihacích zařízení. Tento článek se ale zaměří jen na jednu z nich. Poměrně nenápadnou povinnost, která však pro praxi může mít zásadní dopady.

Zákon hned v úvodu, tedy v § 2 definuje, co to jsou vyhrazená technická zařízení a to následovně:

Pro účely tohoto zákona se rozumí vyhrazeným technickým zařízením tlakové, zdvihací, elektrické nebo plynové zařízení, které při provozu svým charakterem nebo akumulovanou energií, v důsledku nesprávného použití, výskytem provozních rizik vyvolávajících nebezpečné situace nebo nedodržením podmínek bezpečného provozu představuje závažné riziko ohrožení života, zdraví a bezpečnosti fyzických osob.

V § 20 potom zákon stanoví povinnosti právnických osob a podnikajících fyzických osob ve vztahu k provozu vyhrazených technických zařízení.

Mimo jiné jsou zajímavé odst. (3) a (4).

Pojďme na to odzadu. Nejprve tedy odst. (4), § 20:

Není-li průvodní dokumentace nebo provozní dokumentace k vyhrazenému technickému zařízení k dispozici, stanoví rozsah kontroly zařízení provozovatel místním provozním předpisem k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

Podobné ustanovení známe již z dnešního nařízení vlády č. 378/2001 Sb., konkrétně odst. (1), § 4, cituji:

Není-li výrobce znám nebo není-li průvodní dokumentace k dispozici, stanoví rozsah kontroly zařízení zaměstnavatel místním provozním bezpečnostním předpisem.

Takže z tohoto pohledu nejde o nic nového. Zásadní změnu však přináší odst. (3).

Provozovatel je povinen zajistit, aby bylo vyhrazené technické zařízení používáno pouze, pokud je vyloučen stav ohrožující bezpečnost práce a provozu.

Za stav ohrožující bezpečnost práce a provozu vyhrazeného technického zařízení se považuje

• a) provoz vyhrazeného technického zařízení, u něhož není doložena zpráva o provedené revizi, která byla provedena ve stanovených lhůtách a v rozsahu, nebo není doložen ve stanovených případech souhlas, vydaný pověřenou organizací, že předmětné zařízení je schopno bezpečného provozu;
• b) provoz vyhrazeného technického zařízení v rozporu s průvodní nebo provozní dokumentací;
• c) chybí-li průvodní dokumentace nebo provozní dokumentace k vyhrazenému technickému zařízení, pokud byla vydána.

Zákon také, v § 2, definuje, co to je průvodní dokumentace a to následovně:

“Pro účely tohoto zákona se rozumí průvodní dokumentací soubor dokumentů, dodaných výrobcem nebo dodavatelem vyhrazeného technického zařízení, v českém jazyce, který musí být k dispozici po celou dobu provozu zařízení.”

1. Proč tedy může mít ustanovení zásadní dopady?

Z výše uvedených ustanovení zákona se dá vyvodit, že zařízení, ke kterému provozovatel nemá k dispozici průvodní a provozní dokumentaci, např. návod výrobce (ne vlastní MPBP, ale originální návod výrobce), nesmí být dále provozováno.

Zákon nepřipouští žádnou možnost, jak chybějící dokumentaci nahradit!

Odst. (4), § 20, zákona, pouze dává povinnost, vypracovat místní provozní bezpečnostní předpis (MPBP) pro provádění kontrol zařízení. Z odst. (3) ale jasně plyne, že takové zařízení být provozováno nesmí.

To znamená nejen, že zařízení např. bez návodu výrobce nesmíte provozovat, ale ještě navíc pro něj musíte vypracovat místní provozní bezpečnostní předpis, kterým stanovíte rozsah jeho kontrol.

Zde bych naprosto uvítal jasnou možnost a právo provozovatele, o bezpečnosti provozovaného zařízení rozhodnout svépomoci a povinnost chybějící průvodní či provozní dokumentaci nahradit, např. právě místním provozním bezpečnostním předpisem.

U nových zařízení by k vážnějším problémům docházet nemělo. Návody k dispozici jsou, často také v elektronické podobě, což usnadní jejich archivaci a pokud už se náhodou ztratí nebo v praxi často zničí, většinou lze návod od výrobce i zpětně získat.

Problém vzniká u starších zařízení, ke kterém již návod není dochovaný a nelze ho od výrobce zpětně získat. A takových je dnes v provozu opravdu hodně!

Bude zákon platit zpětně nebo se bude týkat jen zařízení provozovaných od 1. července 2022? I pokud by zpětně neplatil, stejně to bude znamenat, že do firmy již nebudete smět zakoupit starší zařízení, ke kterému chybí dokumentace výrobce.

Dnes je však zcela běžnou praxí, že se do Česka vozí starší stroje z jiných členských států EU a často i států mimo EU, které žádnou dokumentaci nemají a pokud ano, rozhodně ne českou. Nebo jsou provozovány doslova historické kousky, které jsou však stále plně funkční, v mnohém překonávají současná zařízení a doslova se dědí z generace na generaci.

Zákon se zdá být v této oblasti velmi tvrdý a defakto zakazuje provoz těchto zařízení, což může být pro některé firmy velmi bolestivé.

Ale pozor. Nutno také zdůraznit, že zákon nemluví jen o návodu k obsluze. Zákon mluví obecně o průvodní a provozní dokumentaci. Což je mnohem širší soubor dokumentů, než jen návod k obsluze.

Vycházet můžeme také z definic současného NV. č. 378/2001 Sb.:

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

• průvodní dokumentací soubor dokumentů obsahujících návod výrobce pro montáž, manipulaci, opravy, údržbu, výchozí a následné pravidelné kontroly a revize zařízení, jakož i pokyny pro případnou výměnu nebo změnu částí zařízení;
• provozní dokumentací soubor dokumentů obsahujících průvodní dokumentaci, záznam o poslední nebo mimořádné revizi nebo kontrole, stanoví-li tak zvláštní právní předpis, nebo pokud takový právní předpis není vydán, stanoví-li tak průvodní dokumentace nebo zaměstnavatel.

Nový zákon o VZT potom provozní dokumentaci definuje ještě obšírněji:

Pro účely tohoto zákona se rozumí provozní dokumentací soubor dokumentů obsahující:

• záznamy o kontrolách, zkouškách a revizích,
• místní provozní řád,
• provozní deník,
• doklady o kvalifikaci obsluhy,
• záznamy o opravách a údržbě,
• harmonogramy,
• záznamy o činnostech prováděných na provozovaném vyhrazeném technickém zařízení a 
• jiné specifické dokumenty, vznikající při provozu daného vyhrazeného technického zařízení v rozsahu požadovaném právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

V praxi tak stačí ztratit výchozí revizi či poslední provozní revizi nebo doklad o školení obsluhy a zařízení se automaticky stává neprovozuschopným!

Jak onu povinnost chápete vy? A co říkáte na zákon jako takový? Jste s jeho podobou spokojeni?

Podělte se o svůj názor v komentářích pod článkem.