Požárně bezpečnostní zařízení tvoří jeden ze základních pilířů požární ochrany většiny moderních, ale často i starších objektů. Jde o zařízení, která mají zamezit či omezit riziko vzniku požáru nebo pomoci se zdoláváním požáru či evakuací osob z hořícího objektu. Jde tedy o zařízení, která v případě požáru chrání lidské životy, zdraví a majetky a i proto je potřeba provádění jejich kontrol nepodceňovat. Tento článek se pokusí vysvětlit, jak se ke kontrolám těchto zařízení správně postavit.
1. Druhy požárně bezpečnostních zařízení
Na úvod není od věci připomenout, jaké druhy požárně bezpečnostních zařízení známe a o kterých bude v tomto článku řeč.
1.1 Druhy požárně bezpečnostních zařízení se rozumí
- zařízení pro požární signalizaci (např. elektrická požární signalizace, zařízení dálkového přenosu, zařízení pro detekci hořlavých plynů a par, autonomní požární signalizace, ruční požárně poplachové zařízení),
- zařízení pro potlačení požáru nebo výbuchu (např. stabilní nebo polostabilní hasicí zařízení, automatické protivýbuchové zařízení, samočinné hasicí systémy),
- zařízení pro usměrňování pohybu kouře při požáru (např. zařízení pro odvod kouře a tepla, zařízení přetlakové ventilace, kouřová klapka včetně ovládacího mechanismu, kouřotěsné dveře, zařízení přirozeného odvětrání kouře),
- zařízení pro únik osob při požáru (např. požární nebo evakuační výtah, nouzové osvětlení, nouzové sdělovací zařízení, funkční vybavení dveří, bezpečnostní a výstražné zařízení),
- zařízení pro zásobování požární vodou (např. vnější požární vodovod včetně nadzemních a podzemních hydrantů, plnících míst a požárních výtokových stojanů, vnitřní požární vodovod včetně nástěnných hydrantů, hadicových a hydrantových systémů, nezavodněné požární potrubí),
- zařízení pro omezení šíření požáru (např. požární klapka, požární dveře a požární uzávěry otvorů včetně jejich funkčního vybavení, systémy a prvky zajišťující zvýšení požární odolnosti stavebních konstrukcí nebo snížení hořlavosti stavebních hmot, vodní clony, požární přepážky a ucpávky),
- náhradní zdroje a prostředky určené k zajištění provozuschopnosti požárně bezpečnostních zařízení, zdroje nebo zásoba hasebních látek u zařízení pro potlačení požáru nebo výbuchu a zařízení pro zásobování požární vodou, zdroje vody určené k hašení požárů,
- zařízení zamezující iniciaci požáru nebo výbuchu.
1.2 Druhy vyhrazených požárně bezpečnostních zařízení
Některá požárně bezpečnostní zařízení označujeme za tzv. vyhrazená, pro něž jsou stanoveny přísnější požadavky.
Mezi vyhrazená požárně bezpečnostní zařízení patří:
- elektrická požární signalizace,
- zařízení dálkového přenosu,
- zařízení pro detekci hořlavých plynů a par,
- stabilní a polostabilní hasicí zařízení,
- automatické protivýbuchové zařízení,
- zařízení pro odvod kouře a tepla,
- požární klapky,
- požární a evakuační výtahy.
2. Obecně ke kontrolám požárně bezpečnostních zařízení
Povinnost provádět kontroly požárně bezpečnostních zařízení vyplývá ze zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně a zejména jeho prováděcí vyhlášky č. 246/2001 Sb., o požární prevenci.
Kontrola provozuschopnosti požárně bezpečnostního zařízení se provádí v rozsahu stanoveném
- právními předpisy,
- normativními požadavky a
- průvodní dokumentací jeho výrobce
nejméně jednou za rok, pokud výrobce, ověřená projektová dokumentace nebo prováděcí dokumentace anebo posouzení požárního nebezpečí nestanoví lhůty kratší.
Při kontrole provozuschopnosti požárně bezpečnostního zařízení, u něhož není k dispozici průvodní dokumentace nebo neexistuje výrobce, se postupuje podle průvodní dokumentace a podmínek stanovených výrobcem technicky nebo funkčně srovnatelného druhu nebo typu požárně bezpečnostního zařízení.
Kontrolu provozuschopnosti smí provádět výhradně osoby, které jsou držiteli osvědčení
- technik požární ochrany (TPO);
- odborně způsobilá osoba v požární ochraně (OZO PO).
O kontrole provozuschopnosti musí být pořízen doklad, jehož základní obsah je stanoven rovněž vyhláškou.
V případě tzv. vyhrazených požárně bezpečnostních zařízení nebo stanoví-li tak průvodní dokumentace výrobce, i u dalších požárně bezpečnostních zařízení se provozuschopnost prokazuje také záznamy v příslušné provozní dokumentaci (např. provozní kniha).
3. Na co při kontrolách nezapomínat?
Je důležité chápat smysl fungování požárně bezpečnostního zařízení. To, že např. požární dveře jsou fyzicky zcela v pořádku a plně funkční ještě neznamená, že je plně funkční i požárně bezpečnostní zařízení.
Požadavky na požárně bezpečnostní zařízení vyplývají ze schválené projektové dokumentace – požárně bezpečnostního řešení objektu. A právě požárně bezpečnostní řešení musí být výchozím podkladem pro provedení každé kontroly provozuschopnosti požárně bezpečnostního zařízení.
Pokud např. projekt vyžaduje instalaci požárních dveří EI (brání šíření požáru), ale fyzicky jsou nainstalované dveře EW (omezují šíření požáru), jde o zásadní pochybení a takové dveře při kontrole nemohou být shledány provozuschopnými, protože v rámci objektu, jako celku, neplní svou funkci (nebrání šíření požáru).
Stejně tak je tomu u všech ostatních požárně bezpečnostních zařízení. Aby tato zařízení plnila svou funkci, musejí odpovídat ověřené projektové dokumentaci. A osoba, která kontrolu provozuschopnosti provádí, musí mimo jiné ověřit, že tomu tak ve skutečnosti je.
Např. o systému nouzového osvětlení nelez napsat, že je provozuschopné, přestože všechna svítidla svítí požadovanou dobu nejméně 1 hodina, pokud v prostoru oproti projektové dokumentaci chybí např. 2 ks svítidel.
3.1 Pozor na průvodní dokumentaci zařízení
Osoby provádějící kontroly by si také měli dát pozor na průvodní dokumentaci zařízení. Výrobce může požadovat provádění kontrol nad rámec požadavků právních předpisů. Např. provádět měsíční zkoušky u požárních vrat. Tyto je nutné nejen provádět dle pokynů výrobce, ale také prokazatelně evidovat. Při roční kontrole pak musí být ověřeno i toto a je na uvážení kontrolora, zda zařízení, u nějž neprobíhají kontroly v souladu s požadavky výrobce, označí za provozuschopné či nikoliv.
4. Co si ještě pohlídat?
Rozhodně si ohlídejte, aby doklad o kontrole provozuschopnosti měl všechny náležitosti požadované vyhláškou.
Při kontrolách se v praxi často zapomíná na některé druhy požárně bezpečnostních zařízení. Možná proto, že se na první pohled jako zařízení úplně nejeví. Jde např. o požární nátěry nebo požární obklady. Naopak kontrolovat neotevíratelné požární okno může být defakto zbytečné, jelikož jde o trvalou součást zdi.
Rovněž si ohlídejte, aby z dokladu o kontrole provozuschopnosti zařízení bylo patrné, že jste prověřili všechny funkční části zařízení. Např. u požárních dveří, že funguje samozavírací zařízení, koordinátor pohybu nebo že je v pořádku kouřové těsnění. U zkrápěných uzávěrů je nutné ověřit nejen funkčnost samotného uzávěru, že se uzavře, ale také funkčnost vodního zkrápění a pokud jsou instalovány, tak i funkčnost kouřových či jiných hlásičů.
Budete-li kontrolovat požární suchovod např. na žebříku, nezapomeňte na předepsaný zkušební tlak 12 bar.
5. Závěr
V praxi se ukazuje, že je spousta kontrol provozuschopnosti požárně bezpečnostních zařízení prováděna velmi povrchně, bez jejich dostatečné znalosti a zejména, bez znalosti objektu jako celku.
Značně na škodu celé věci je také skutečnost, že způsob a obsah kontrol provozuschopnosti dosti požárně bezpečnostních zařízení není závazně dán žádným předpisem a ani výrobcem. V praxi jde často např. o požárně odolné výtahy, evakuační výtahy nebo poslední dobou tolik zmiňovaná tlačítka TOTAL a CENTRAL STOP. Osobě, která kontrolu provádí tak nezbývá, než kontrolu provést dle svého nejlepšího vědomí a svědomí a ideálně její průběh dostatečně popsat v dokladu o kontrole.
Závěrem však lze všem provozovatelům požárně bezpečnostních zařízení doporučit, aby si pro kontrolu těchto zařízení vybrali dostatečně kvalifikovanou a odbornou osobu a této poskytli nejen všechny potřebné podklady, ale zejména ji dali dostatečný prostor pro kontrolu. Není nic smutnějšího než požárně bezpečnostní zařízení, do jehož pořízení provozovatel investoval značné finanční prostředky, další prostředky investuje do jeho kontrol a ve finále, při požáru, není funkční a neochrání lidské životy, zdraví a ani majetek provozovatele.
Autor článku
Odborně způsobilá osoba v prevenci rizik a technik požární ochrany. Zakladatel BOZPforum.cz.
Čtěte dál k tématu
Vybráno podle štítků, rubriky a slov v titulku.
Požadavky na školení obsluh plynových zařízení9. 8. 2023, 6 min čtení
Začínáte podnikat ve službách BOZP / PO? Pak tohle musíte vědět!7. 10. 2025, 22 min čtení
Využití současných AI nástrojů při plnění úkolů prevence rizik15. 4. 2025, 17 min čtení
Tragédie na větrné turbíně v Nizozemsku30. 3. 2025, 2 min čtení