Zařazení / nezařazení z hlediska prevence závažných havárií

3. Základní povinnost každého provozovatele – zpracování seznamu

Každý provozovatel nebo uživatel objektu má povinnost vypracovat seznam. V seznamu se uvede druh, množství, klasifikace a fyzikální forma všech nebezpečných látek umístěných v objektu.

Na základě seznamu provozovatel provede součet poměrných množství nebezpečných látek umístěných v objektu podle vzorce a za podmínek uvedených v příloze č. 1 k zákonu o prevenci závažných havárií.

Na základě vypracovaného seznamu a součtu poměrných množství nebezpečných látek umístěných v objektu

1. zpracuje provozovatel nebo uživatel protokol o nezařazení nebo
2. navrhne zařazení objektu do skupiny A nebo do skupiny B.

4. Protokol o nezařazení

Protokol o nezařazení slouží k prokázání, že množství nebezpečných látek v objektu je nižší, než jsou limitní množství stanovená zákonem o prevenci závažných havárií.

Protokol o nezařazení obsahuje:

• identifikační údaje objektu a jeho uživatele,
• seznam,
• popis výpočtu součtu poměrných množství nebezpečných látek umístěných v objektu a
• místo, datum a podpis fyzické osoby oprávněné jednat za uživatele objektu.

Protokol o nezařazení provozovatel uchová pro případnou kontrolu. Předložit protokol o nezařazení krajskému úřadu je provozovatel povinen ve chvíli, kdy množství nebezpečné látky umístěné v objektu přesáhne 2% množství uvedeného v příloze č. 1, sloupci 2, tabulky I nebo II zákona o prevenci závažných havárií. Protokol o nezařazení se v tomto případě krajskému úřadu předkládá do 1 měsíce ode dne, kdy uvedené množství bylo překročeno. Z tohoto důvodu je nutné množství nebezpečných látek sledovat a protokol průběžně aktualizovat.

Aktualizace protokolu o nezařazení musí proběhnout po každém zvýšení množství nebezpečné látky umístěné v objektu přesahujícím 10 % dosavadního množství nebezpečné látky umístěné v objektu nebo při umístění další nebezpečné látky v objektu, která dosud nebyla v seznamu uvedena.

Vzor protokolu o nezařazení je uveden v příloze č. 2 k zákonu o prevenci závažných havárií.

5. Návrh na zařazení

Návrhem na zařazení se prokazuje, zda objekt spadá do skupiny A nebo skupiny B. Dle konkrétní skupiny se dále uplatňují jednotlivá bezpečnostní opatření.

Přesné podmínky zařazení do jednotlivých skupin uvádí § 5, zákona o prevenci závažných havárií.

Návrh na zařazení obsahuje:

• identifikační údaje objektu a provozovatele,
• seznam,
• popis stávající nebo plánované činnosti provozovatele,
• popis a grafické znázornění okolí objektu,
• údaje o množství nebezpečných látek použitých při výpočtu součtu poměrných množství nebezpečných látek umístěných v objektu,
• popis výpočtu součtu poměrných množství nebezpečných látek umístěných v objektu a
• místo, datum a podpis fyzické osoby oprávněné jednat za provozovatele.

Provozovatel předloží návrh na zařazení objektu do skupiny A nebo do skupiny B krajskému úřadu do 1 měsíce ode dne, kdy množství nebezpečné látky umístěné v objektu dosáhne zákonem stanovených kritérii pro zařazení.

Návrh na zařazení se předkládá v elektronické podobě podle vzoru uvedeného v příloze č. 2 k zákonu.

5.1 Rozhodnutí o zařazení a další objekty v riziku domino efektu

Na základě návrhu na zařazení rozhodne místně příslušný krajský úřad o zařazení do skupiny A nebo B.

Krajský úřad může také rozhodnout, že i další objekty budou zařazeny do skupiny A nebo B a to v případě, že u nich hrozí riziko tzv. domino efektu.

Domino efektem je možnost zvýšení pravděpodobnosti vzniku nebo následků závažné havárie v důsledku vzájemné blízkosti zařízení, objektů nebo skupiny objektů a umístění nebezpečných látek.

Provozovatelé těchto objektů jsou následně povinni vzájemně sdílet informace nutné k prevenci rizik.

6. Závěr

Rozhodnutí o nezařazení nebo zařazení do skupiny A či B, je výchozím krokem v oblasti prevence závažných havárií, který musí každý provozovatel a uživatel objektu splnit. V případě některých látek jsou stanovena poměrně malá množství. Např. množství 200 kg pro arsan nebo fosfan, 300 kg pro fosgen a 500 kg pro některé karcinogenní látky, je již rozhodné pro zařazení do skupiny A. V případě hořlavých kapalin kategorie 1 a hořlavých plynů kategorie 1 nebo 2, jde o množství již 10 tun.

Nezapomínejte také, že jen 2% limitního množství jsou již podmínkou k tomu, abyste protokol o nezařazení museli předložit krajskému úřadu. To znamená, že např. každá firma, která má v objektu na 200 kg hořlavých kapalin kategorie 1 nebo hořlavých plynů kategorie 1 či 2, již tuto povinnost má. V případě acetylénu jde dokonce o množství už 100 kg!

Povinností v případě zařazení není málo a mají za cíl zamezit vzniku závažné havárie a omezit negativní dopady případné havárie. Rozhodně lze tedy doporučit, povinnosti v oblasti prevence závažných havárií nepodceňovat.